Nebaví mě nosit vodu v kanystrech od Labe. Našel jsem sice i nějaký vozíček, ale ten je skoro nepoužitelný. Zkouším tedy vymyslet, jak si to s vodou ulehčit. Nakonec vymýšlím skvělý plán. Pořídím několik sudů/barelů na vodu, které rozmístím na louku tak, abych postupně aku čerpadlem naplnil první sud, z něho druhý sud a z toho konečně sud u chaty. Budu postupně sudy stěhovat a nakonec budu mít vždy plné dva sudy. Taky bych mohl pořídit delší hadici a doufat, že to na tu dálku čerpadlo utáhne, ale z nějakého důvodu volím první možnost. Když začnu tuto přečerpávací akci, tak zjištuji, že to jde docela pomalu a že jeden sud = jedna baterka do čerpadla (naštěstí jich mám více). Ono teda toto (rychlost i spotřeba baterky) bylo způsobeno asi hlavně tím, že jsem měl čerpadlo přepnuté na nejnižší výkonový stupeň, aniž bych si toho všiml. Každopádně už přečerpávám další sud a libuju si, jak jsem to celé vymyslel. V tom doráží na svou chatu soused. A hned se mi snaží mé počínání rozmluvit. Chvíli se bráním, ale nakonec sám rád musím uznat, že natáhnout si hadici od čerpadla z jeho studny přímo k chatě bude přece jenom lepší. Takže za chvíli mám před chatou 3 dvousetlitrové sudy plné vody :-)

Potřebuju si udělat nějaké pracovní místo na počítač. Je tu starý stůl, přes který je igelitový ubrus. Po sundání ubrusu zjišťuju, že deska stolu je evidetně už měněná, taková poněkud zašedlá a ke stolu blbě přidělaná. Desku tedy přidělám pořádně a zbrousím. Po natření lněným olejem se hezky vybarví a trochu se sjednotí její odstín se zbytkem stolu. Řekl bych, že je to o chlup lepší, než igelit :-)

Pak potřebuji udělat rošty do postelí v zadním pokoji. Úplně tam chyběj a doposud tam pod starými matracemi byly takové staré drátěnky, prostě dost hrůza. Rošty dělám dělené na tři části, ať se dá pohodlně dostat k úložnému prostoru. Myslím, že budou dostatečně pevné i pro tlusťochy :-)

Dále jsem tenhle prodloužený víkend vyměnil konečně zámek ve vchodových dveřích. Nikoliv pouze vložku, ale i celý ten zadlabací zámek. Docela špatně se sháněl takový, který bude úplně ve všech rozměrech vyhovovat, ale nakonec se povedlo. Jediné, co nepasuje, je klika. V zámku je ta čtvercová díra snad 8 mm (jestli si to dobře pamatuju) a klika má cca 14 mm. Takže to nechávám zatím být, flexou se mi to bez svěráku nechce brousit.

No a co se týče záchodu, který neodtéká, tak tam jsem byl nucen přistoupit k nouzovému dočasnému řešení, Jako není to úplně ono, ale zase, kdo z vás má takhle prostornou toaletu? :-p

Tento víkend je pro mě na chatě docela krátký. V neděli potřebuju být brzo doma, takže pojedu hned ráno. No a páteční cesta je vždy trochu opruz, hlavně proto, že to mám přes Prahu přes celou Jižní spojku. Dnes je to ale extrém, kromě zacpané spojky jsou i nějaké kolony na D11. Takže to, co bez provozu trvá tak 1:20, je dneska skoro na tří hodiny. Takže z víkendu mi zbývá vlastně tak nějak jenom sobota.

Odhaluji studnu, abych zjistil, v jakém je stavu. No, horší to asi být nemůže, když si posvítím do roury, tak zjišťuju, že ani ne v metrové hloubce je prostě hlína. Z toho vodu asi už nikdy nedostanu :-) Taková malá vsuvka. V minulých kapitolách jsem zapomněl zmínit, že jsem se seznámil se sousedem z vedlejší chaty. Je to docela sympaťák, starší pán, jehož chata je ještě starší, než ta moje, nějak z třicátých let 20. století. Moje je prý někdy z roku 1947 nebo 48. No a s timhle sousedem jsem už párkrát popil (u něj v chatě nebo v hospodě) a pokecal. No a tenhle soused mi popisoval jak to tu s vodou momentálně je, když to shrnu, tak prý ideálně vrt do cca 70m hloubky. On sám má vrt 25 m a voda tam je, ale hodně špatná. Takže to, že u mé chaty byla kdysi voda v cca 5 metrech, je prý minulost a dávno to neplatí.

Jinak jsem si koupil někde v Albertu v akci "grilovací pánev". Myslím, že tam bylo, že je na indukci. Nicméně, když jsem jí dal na indukční plotýnku, kterou jsem zapnul na plný výkon, aby se pánvička pěkně nahřála, tak po cca 20 vteřinách to teflon poněkud vzdal :-) Těžko říct, zda za to mohla "kvalita" oné pánvičky nebo moje nezkušenost s indukcí :-)

Jinak podstatnou část soboty jsem strávil na rybách. Řeka furt docela valí, takže se nechytá úplně nejlíp. No a neberou, vůbec. Tak snad jindy :-)

Tento víkend to vypadá, že zde nejsem vítaný a chata se mi to snaží dát najevo všemi možnými prostředky.

Potřebuji opravit zámek u hlavních dveří. Ten co tam je, se prý, podle předchozího majitele, zasekává. A tak ho radši nezamykal (na dveřích jsou další dva visací zámky). Zkouším tedy při otevřených dveřích zámek zamykat a odemykat a opravdu se zasekává a někdy mi docela dost trvá, než se podaří zámek odemknout. Chci vyndat vložku zámku, ale nechce se jí ven. Bojuji s tím docela dlouho, až mi dojde trpělivost a přichází na řadu kladivo a šroub, přes který vložku nakonec vybouchám ven. Rozpadlou na tři kusy. Odhaduji tedy, že asi byla nalomená a proto se to zasekávalo a bude teda potřeba vyměnit jen tu vložku. Vložku přeměřuji, abych zítra mohl koupit novou.

Ráno v Hornbachu kupuji novou vložku, nějakou s vyšší třídou bezpečnosti, ať něco vydrží. A taky kumpuji krumpáč a rýč, ať můžu pokračovat v hledání studny. Novou vložku do zámku nainstaluji (šla tam dost ztuha, ale povedlo se) a asi 50x zkouším při otevřených dveřích. Občas jen velmi lehce jakoby zaškobrtne, ale beru to, že funguje dobře a s výsledkem jsem spokojený.

Pouštím se do hledání studny. Jdu po trubce, která vede pod chatu, trubka občas vede i pod kořenama, ale tak nějak postupuji. Na to, že je venku docela zima, tak se potím jako prase a po nějaké době si jdu do chaty odpočinout a napít se. Cestou zpět k lopatě, když procházím dveřmi, tak mi to nedá a, jen tak pro radost z nového zámku, dveře zvenku zavírám a zámek zamykám a odemykám...nějak to kurva nejde odemknout. Vůbec. Ať dělám, co dělám, prostě totál kouslý, klíčem jde otočit zhruba do úhlu, kdy by měl zámek začít hejbat západkou, ale ta je prostě zcela nehybná. Zkouším to dlouho, už mám ruce, prsty, celé otlačené, ale prostě to nejde. Ta původní vložka se sekala, když byl klíč zvenčí, ale když byl v zámku zevnitř, tak šla docela hladce. Nicméně dovnitř chaty se nemám jak dostat, všechna okna jsou zavřená a navíc jsem všude nechal okenice, přes které se k oknům stejně nedostanu. Kromě jediného okna do hlavního pokoje, kde mám okenice otevřené, ale to je docela vysoko (a navíc je stejně zavřené).

Vzdávám to a jdu volat zámečníka. Googlim různé zámečníky z Pardubic a z Hradce, kteří nabízejí pohotovost. Nicméně postupně zjišťuji, že zavolat si zámečníka nemusí být tak snadné, jak by si člověk představoval. Většina jich vůbec nezvedá telefon. Podaří se mi dovolat jen třem. První z nich prostě vůbec nemůže. Druhý by časově mohl, ale v Pardubicích jsou prý snad nějaké závody a snimi spojené uzavírky a on nestihl ráno přeparkovat auto a teď už prý nevyjede. Ale je ochotný a snaží se se mnou po telefonu diagnostikovat problém, nakonec to ale podle popsaných příznaků shrnuje jako větší problém, se kterým si jako lajk asi nemám šanci poradit. Třetí, kterému se dovolám, nemá čas, resp, je po klientech a mohl by se dostavit až večer (za cca 6 hodin od teď). V pokoji jsem před tím zapnul naplno plynová kamna, s tím, že to za chvíli ztlumím začínám z těch kamínek být poněkud nervózní (i když asi zbytečně, nic by se nemělo stát), ale čekat 6 hodin? Takže odmítám s tím, že se kdyžtak ozvu, když nikoho neseženu. Každopádně nesehnal jsem.

Už jsem zvenku zamčený tak 2 hodiny, mezi telefonáty samozřejmě zámek furt zkouším, ale neúspěšně. Tak nějak mě přestává napadat, co dál.

Uvědomuji si, že jsem nechal odemčený úložný prostor pod chatou, kde je uskladněn žebřík. Zkouším ho tedy přistavit k tomu jedinému oknu s otevřenou okenicí a lezu nahoru, ale zavřené okno se tváří zavřené docela dostatečně. Beru krumpáč a za pomocí páky a vhodným přizvednutím okna v pantech se mi nakonec podaří okno otevřít (z okna se vyvalí horko jak ze sauny, kamínka zjevně topí dobře). No jo, ale stejně, jak dovnitř? Uvědomte si, že se bojím výšek a navíc nejsem úplně atletické postavy, tohle není disciplína pro mě. Snažím se prolézt okolo opřeného žebříku dovnitř, nicméně břícho mě nepustí, vedle žebříku na něj není dostatek místa. Žebřík tedy více podkopávám a nakonec se dovnitř chaty ve zdraví dostanu. Ztlumuji kamínka a otevírám si pivo a trochu se vydýchávám, než půjdu zkusit zámek zevnitř.

Zkouším zámek zevnitř, ale je to totéž, jako zámek zvenčí. Prostě se ani nehne. Nejdříve přemýtám, jestli je lepší být uvězněn venku nebo vevnitř, ale pak se uklidňuji, že můžu otevřít okenice a okna ze předu chaty, kudy tak nějak asi vždycky vylezu/zalezu, než se problém vyřeší. Navíc nezmrznu a v noci se mám i kde vyspat. Prostě samá pozitiva a sociální jistoty. Jdu ještě udělat poslední pokus, tedy poslechnou známé moudro, že co nejde silou, to jde ještě větší silou. V chatě mám přístup k nářadí, taže beru do ruky sikovky, sikovkama chytnu klíč strčený v zámku a pořádně zaberu. Kupodivu to klíč vydržel a zámek se mi podařilo odemknout :-)

Po tomto vítězství si říkám, že pro dnešek už na všechno seru a půjdu na ryby. Ale ještě mi má Alza přivézt takovou menší ledničku. Takže na ní dělám místo (likviduji na pevno věstavěný stolek) a akorát to vychází, že už jí vezou. Domlouvám se s nima, ať nejezdí tou zablácenou polňačkou a jedu jim naproti do vesnice, kde ledničku přendaváme do 206 stěhováku.

Po vybalení a umístění ledničky na místo posbírám těch pár desítek kilo rybářské výbavy a jdu k hezkému vyhlídnutému placu, kde se bude fajn chytat. Když tam ale dorazím, tak zjišťuji, že voda docela teče, jakože hodně teče, hladina je o 2 metry nad normál a voda se valí tak, že jakýkoliv pokus o rybařinu je naprost nemyslitelný. Ok, dneska se chytat nebude. Seru na to, jdu zpět, odložím rybářskou výbavu a jdu do kilometr vzdálené vesnice do hospody na pivo. Hospoda má otevřeno, pivo mají, prostě hezký závěr náročného dne :-)

Neděli popíšu už jen stručně. Podaří se mi najít dekl na studnou a odkopat jí dokola, ale zatím jí neotevírám, nechávám to na příští týden.

Ještě potřebuji vyměnit žárovku v zadním blinkru auta, takže světlo vymontovávám a kromě žárovky blinkru měním ještě jednu další, která se mi rozpadla v ruce. Po namontování světla, když ho zkouším, tak všechno tak různě bliká a celé se to chová divně. Nakonec zjišťuji, že je cestou ke světlu někde upadlá zem. Nakonec nacházím, měním kus drátu a vše je OK. Při odjezdu domů se z motorového prostoru ozývají zvuky, které nevěstí nic dobrého, ale uvidim časem (časem to vede k definitivnímu konci tohoto vozu, ale to teď ještě nevím). Když přijedu po 120 km domů, tak vidím, že mi na autě chybí přední SPZ, takže zítra ráno mě čeká dopravní inspektorát.

Jo a záchod už neodtéká skoro vůbec, to je trochu nepříjemný problém :-)

Snad příště půjde na chatě už vše naprosto hladce :-)

Je velikonoční víkend, takže mohu vyrazit dřív. Jedu dvěma narvanýma autama. Kámoš JeD má dorazit a tak jsem mu do auta narval 5 ks matrací na postele. Z mého auta je také tak trochu stěhovák.

Dorážím nějak po poledni a zatápím v hlavní místnosti. Venku jsou 3°, takže v zadní místnosti je ideální teplota pro chlazení piva (jídla taky, no).  Jakmile dorazil JeD, tak mu dělám drobnou exkurzi po chatě a okolí a otevíráme první plechovky piva (ne nutně v tomto pořadí). Jdeme pro pár kanystrů vody k Labi. A pak se neúspěšně snažíme nalézt to, čemu původní majitel říkal studna. Nemáme vhodné nářadí (dětská lopatička, měkká jak papír, nefunguje úplně optimálně) a tak trochu hádáme, kde přesně by mohla být. Večer pak kalíme pivka a tak. Venku prší. Když venku prší dostatečně dlouho, tak prší i uvnitř. Ale není to velký problém, hrnců je tu dost :-)

Druhý den se jdeme podívat na střechu, jak vlastně vypadá. Tedy nahoru leze jen JeD, já jen nakukuju z žebříku (nemám moc rád výšky). JeD i přes pokročilou kocovinu zatíná zuby a z chaty ometá napadaný bordel - listí, žaludy, větve a tak.

Poté, co JeD odjede, tak začínám s debordelizací kuchyně. Vyhazuji hromadu bordelu, starého nádobí, z polic sundavám tapety, kterými jsou oblepeny a čistím je. A umísťuji výbavu novou.

Před odjezdem ještě vybaluji nové matrace do hlavního pokoje (v zadním to musí počkat na zhotovení roštů), aby se do přístě narovnaly.

Nějak začíná blbě odtékat záchod.

Auto je na cestu domů opět plné až po střechu, z role stěhováka je nyní v roli vozu popelářského :-)

Je sobota prvního dubna, ale není to apríl, opravdu jedu poprvé na svou novou chatu. Autem narvanym věcma. Různá nářadí, peřiny, povlečení, vařič, a tak dál, V první řadě ovšem kávovar :-) Jsem domluvenej se ségrou a švagrem, že se tam za mnou zastaví. Po ujetí zhruba dvou třetin cesty si uvědomuju, že jsem v druhém autě zapomněl plynová kamna a bombu k nim. Vzhledem k teplotám kolem nuly to holt otáčím a vracím se pro to. Volám ségře, ať nespěchají, nemusí nutně dorazit dřív než já :-)

Na chatu tedy nakonec dorážím s dvouhodinovým zpožděním a narychlo vynáším věci z auta, otevírám okenice, zapojuji to plynové topení a tak podobně. Jo, ještě opravuji světlo na záchodě, které jsem při nulté návštěvě vypnul tak, že už nešlo zapnout. Prostě vevnitř přemostím ten nefunkční šňůrkový vypínač, aby to fungovalo jen přes ten normální nástěnný.

Ségra s švagrem doráží asi hoďku po mě, tedy asi 5 minut po zapálení topení. Ségra držkuje, že je tam zima. Pak držkuje, že z jejich pokoje (který si vyhlídla podle fotek) chci udělat koupelnu. Dále držkuje, že se nechci vzdát pokoje vzadu, který si tedy vybrala za jejich pokoj teď. Následně držkuje, že se jí nelíbí prkénko na záchodě. I když ho totál vydrhnu a vypadá jak nový, tak držkuje. Je to prostě Držka. Přivezli s sebou grilované kuře, takže ho dlabeme z papíru, protože čisté nádobí není k dispozici.

Navečer, poté, co návštěva odjede, ještě stíhám zajet do Hornbachu nakoupit nějkaké věci jako nový sifon k umyvadlu v kuchyni, kanystry, čerpadlo a hadici na vodu z Labe, vysavač, štětku na hajzl a tak podobně. Následně si pak stelu postel a jdu chrápat.

V neděli se snažím odhalit, kde by mohla být ta původní vrtaná studna a kde by mohla být jímka, ale tak nějak docela marně. Pak také vyměňuji sifon u umyvadla v kuchyni. Původní byl takovej pochybnej a tekl. A nešel ani odmontovat (zarezlý ten středový šroub), musel jsem ho odřezat. Ale po výměně zjišťuji, že jsem si moc nepomohl, protože sice mám hezký nový sifon, ale ono to stejně v podstatě neodtéká, někde to bude ucpaný. Nanosil jsem nějakou tu vodu v kanystrech od Labe, aku čerpadlo překvapilo, je výkonější, než jsem čekal, načerpat 25l kanystr je otázkou pár desítek vteřin.

Odvážím plné auto odpadků, což se teď stane na mnoho dalších týdnů tak nějak standard :-)