Umístění chemického záchodu v zadním pokoji je fajn, ale asi by bylo lepší ho přemístit na místo nefunkčního záchodu. Přeci jen, pokud přijede někdo na návštěvu a bude obývat ten pokoj, tak by mu nemuselo být úplně nejpříjemnější, kdybych si tam ráno přišel posedět.

Musím se tedy nejdříve zbavit toho co tam je. Sundat mísu není žádný velký problém, to je za chvilku. Akorát kovová odpadová roura se bude muset nějak odříznout. Vede pod chatu a následně ven směrem k jímce. Pod chatou to ale v tomto místě není moc vysoké, veškerá práce tedy musí probíhat v poloze ležmo, což není tak pohodlné, jak se může zdát :-)

Beru flexu a jdu řezat. Po naříznutí trubky zkrz z ní začne vytékat obsah, který jsem takhle vysoko nečekal. Takže už neležím pouze v prachu a špíně, ale tak trochu i ve sračkách. Ok, jdu řezat výš. Jde to dost pomalu, ta trubka má stěny silné 10mm (jak později změřím) a tak u flexy ubývají rychleji kotoučky, než materiál té trubky. Ve chvlíli, kdy jsem zhruba ve třetině řezání (a několik kotoučků je fuč), tak zjišťuji, že jak je ta trubka blízko zdi, tak se dál flexou už prostě nedostanu, není tam dostatek místa. Po chvíli přemýšlení, jak pokračovat, vyrážím do Hornbachu koupit pilku na železo a zásobů listů do ní.

S pilkou na železo to jde překvapivě lépe, než jsem čekal. Řekl bych, že ani moc nezaostává za flexou. Ke konci řezání ovšem už nemám dostatek místa ani na tu pilku, takže nakonec pokračuji jen se samotným listem v ruce (resp. v hadru). Po celodenní práci je tedy uříznuto a nyní už jen umístím prkna na podlahu a trůn je hotov.