Tento víkend to vypadá, že zde nejsem vítaný a chata se mi to snaží dát najevo všemi možnými prostředky.

Potřebuji opravit zámek u hlavních dveří. Ten co tam je, se prý, podle předchozího majitele, zasekává. A tak ho radši nezamykal (na dveřích jsou další dva visací zámky). Zkouším tedy při otevřených dveřích zámek zamykat a odemykat a opravdu se zasekává a někdy mi docela dost trvá, než se podaří zámek odemknout. Chci vyndat vložku zámku, ale nechce se jí ven. Bojuji s tím docela dlouho, až mi dojde trpělivost a přichází na řadu kladivo a šroub, přes který vložku nakonec vybouchám ven. Rozpadlou na tři kusy. Odhaduji tedy, že asi byla nalomená a proto se to zasekávalo a bude teda potřeba vyměnit jen tu vložku. Vložku přeměřuji, abych zítra mohl koupit novou.

Ráno v Hornbachu kupuji novou vložku, nějakou s vyšší třídou bezpečnosti, ať něco vydrží. A taky kumpuji krumpáč a rýč, ať můžu pokračovat v hledání studny. Novou vložku do zámku nainstaluji (šla tam dost ztuha, ale povedlo se) a asi 50x zkouším při otevřených dveřích. Občas jen velmi lehce jakoby zaškobrtne, ale beru to, že funguje dobře a s výsledkem jsem spokojený.

Pouštím se do hledání studny. Jdu po trubce, která vede pod chatu, trubka občas vede i pod kořenama, ale tak nějak postupuji. Na to, že je venku docela zima, tak se potím jako prase a po nějaké době si jdu do chaty odpočinout a napít se. Cestou zpět k lopatě, když procházím dveřmi, tak mi to nedá a, jen tak pro radost z nového zámku, dveře zvenku zavírám a zámek zamykám a odemykám...nějak to kurva nejde odemknout. Vůbec. Ať dělám, co dělám, prostě totál kouslý, klíčem jde otočit zhruba do úhlu, kdy by měl zámek začít hejbat západkou, ale ta je prostě zcela nehybná. Zkouším to dlouho, už mám ruce, prsty, celé otlačené, ale prostě to nejde. Ta původní vložka se sekala, když byl klíč zvenčí, ale když byl v zámku zevnitř, tak šla docela hladce. Nicméně dovnitř chaty se nemám jak dostat, všechna okna jsou zavřená a navíc jsem všude nechal okenice, přes které se k oknům stejně nedostanu. Kromě jediného okna do hlavního pokoje, kde mám okenice otevřené, ale to je docela vysoko (a navíc je stejně zavřené).

Vzdávám to a jdu volat zámečníka. Googlim různé zámečníky z Pardubic a z Hradce, kteří nabízejí pohotovost. Nicméně postupně zjišťuji, že zavolat si zámečníka nemusí být tak snadné, jak by si člověk představoval. Většina jich vůbec nezvedá telefon. Podaří se mi dovolat jen třem. První z nich prostě vůbec nemůže. Druhý by časově mohl, ale v Pardubicích jsou prý snad nějaké závody a snimi spojené uzavírky a on nestihl ráno přeparkovat auto a teď už prý nevyjede. Ale je ochotný a snaží se se mnou po telefonu diagnostikovat problém, nakonec to ale podle popsaných příznaků shrnuje jako větší problém, se kterým si jako lajk asi nemám šanci poradit. Třetí, kterému se dovolám, nemá čas, resp, je po klientech a mohl by se dostavit až večer (za cca 6 hodin od teď). V pokoji jsem před tím zapnul naplno plynová kamna, s tím, že to za chvíli ztlumím začínám z těch kamínek být poněkud nervózní (i když asi zbytečně, nic by se nemělo stát), ale čekat 6 hodin? Takže odmítám s tím, že se kdyžtak ozvu, když nikoho neseženu. Každopádně nesehnal jsem.

Už jsem zvenku zamčený tak 2 hodiny, mezi telefonáty samozřejmě zámek furt zkouším, ale neúspěšně. Tak nějak mě přestává napadat, co dál.

Uvědomuji si, že jsem nechal odemčený úložný prostor pod chatou, kde je uskladněn žebřík. Zkouším ho tedy přistavit k tomu jedinému oknu s otevřenou okenicí a lezu nahoru, ale zavřené okno se tváří zavřené docela dostatečně. Beru krumpáč a za pomocí páky a vhodným přizvednutím okna v pantech se mi nakonec podaří okno otevřít (z okna se vyvalí horko jak ze sauny, kamínka zjevně topí dobře). No jo, ale stejně, jak dovnitř? Uvědomte si, že se bojím výšek a navíc nejsem úplně atletické postavy, tohle není disciplína pro mě. Snažím se prolézt okolo opřeného žebříku dovnitř, nicméně břícho mě nepustí, vedle žebříku na něj není dostatek místa. Žebřík tedy více podkopávám a nakonec se dovnitř chaty ve zdraví dostanu. Ztlumuji kamínka a otevírám si pivo a trochu se vydýchávám, než půjdu zkusit zámek zevnitř.

Zkouším zámek zevnitř, ale je to totéž, jako zámek zvenčí. Prostě se ani nehne. Nejdříve přemýtám, jestli je lepší být uvězněn venku nebo vevnitř, ale pak se uklidňuji, že můžu otevřít okenice a okna ze předu chaty, kudy tak nějak asi vždycky vylezu/zalezu, než se problém vyřeší. Navíc nezmrznu a v noci se mám i kde vyspat. Prostě samá pozitiva a sociální jistoty. Jdu ještě udělat poslední pokus, tedy poslechnou známé moudro, že co nejde silou, to jde ještě větší silou. V chatě mám přístup k nářadí, taže beru do ruky sikovky, sikovkama chytnu klíč strčený v zámku a pořádně zaberu. Kupodivu to klíč vydržel a zámek se mi podařilo odemknout :-)

Po tomto vítězství si říkám, že pro dnešek už na všechno seru a půjdu na ryby. Ale ještě mi má Alza přivézt takovou menší ledničku. Takže na ní dělám místo (likviduji na pevno věstavěný stolek) a akorát to vychází, že už jí vezou. Domlouvám se s nima, ať nejezdí tou zablácenou polňačkou a jedu jim naproti do vesnice, kde ledničku přendaváme do 206 stěhováku.

Po vybalení a umístění ledničky na místo posbírám těch pár desítek kilo rybářské výbavy a jdu k hezkému vyhlídnutému placu, kde se bude fajn chytat. Když tam ale dorazím, tak zjišťuji, že voda docela teče, jakože hodně teče, hladina je o 2 metry nad normál a voda se valí tak, že jakýkoliv pokus o rybařinu je naprost nemyslitelný. Ok, dneska se chytat nebude. Seru na to, jdu zpět, odložím rybářskou výbavu a jdu do kilometr vzdálené vesnice do hospody na pivo. Hospoda má otevřeno, pivo mají, prostě hezký závěr náročného dne :-)

Neděli popíšu už jen stručně. Podaří se mi najít dekl na studnou a odkopat jí dokola, ale zatím jí neotevírám, nechávám to na příští týden.

Ještě potřebuji vyměnit žárovku v zadním blinkru auta, takže světlo vymontovávám a kromě žárovky blinkru měním ještě jednu další, která se mi rozpadla v ruce. Po namontování světla, když ho zkouším, tak všechno tak různě bliká a celé se to chová divně. Nakonec zjišťuji, že je cestou ke světlu někde upadlá zem. Nakonec nacházím, měním kus drátu a vše je OK. Při odjezdu domů se z motorového prostoru ozývají zvuky, které nevěstí nic dobrého, ale uvidim časem (časem to vede k definitivnímu konci tohoto vozu, ale to teď ještě nevím). Když přijedu po 120 km domů, tak vidím, že mi na autě chybí přední SPZ, takže zítra ráno mě čeká dopravní inspektorát.

Jo a záchod už neodtéká skoro vůbec, to je trochu nepříjemný problém :-)

Snad příště půjde na chatě už vše naprosto hladce :-)