11. Ohniště, zahájení sezony (15.6.2023)
Aby bylo na čem opékat buřty, tak jsem minulý týden v pátek založil ohniště. Které se rozhodně osvědčilo, návštěvy si opékačku také pochvalují. Není nad to sedět venku, když už i počasí přeje. Ale i tento víkend jsem dostal chuť na pár buřtů, takže jdu rozdělat oheň.
Tento víkend jsem tu o den dřív. Vzal jsem si na pátek dovolenou, protože končí hájení dravých ryb, tak abych si zahájenou pořádně užil. Ve čtvrtek večer ještě chystám vercajk, včetně nějakého nového prutu a tak. Když tak sedím v pokoji s novým prutem v ruce a zkouším jeho pružnost, tak nějak neodhadnu vzdálenost od PC monitoru a špičkou do něj poněkud švihnu. No, nepřežil to úplně ve zdraví.
Ale co, část obrazovky je neporušená, takže nemusím hned letět shánět nový.
No a co zahájená? Jako docela jsem si to užil, i když Labe v okolí není úplně nejpřístupnější. Nachodil jsem hafo kilometrů a na většině míst se k vodě prakticky nedá dostat, jak jsou tu dost vysoké břehy. Ale pár hezký míst jsem našel. Zkoušel jsem i jedno slepé rameno labe, ale tam ani ťuk, ale celkově nějaká ta drobotina reagovala, malý bolen, okouni a hlavně hodně tloušťů. Několik věcí mi ale putování kolem vody poněkud zkomplikovalo. Nejdříve jsem si chtěl zkrátit cestu od toho slepého ramene k řece podél pole. Ale cestička vedla do ztracena, takže jsem se pak asi 100 m brodil vzrostlým obilím. Potom dál cestou okolo nějakých chat jsem se potkal se psem. Patrně nějaký kříženec, středně velký, s hubou rotvailera. Ten se postavil doprostřed cesty a dost přesvědčivě tvrdil, že je to jeho teritorium. Vrčel a štěkal opravdu dost výhružně. Stáli jsme proti sobě tak 2 metry, naštěstí jsem měl v ruce podběrák, takže jakýsi pocit, že když se do mě pustí, budu se mít čím bránit. Ale jako i tak ta minuta, dvě, než si ho přišel odtáhnout majitel, byla docela dlouhá :-) Pokračoval jsem tedy v rybaření, až jsem se dostal na místo, kde byl travnatý svah směrem k hladině, na něj jsem se postavil a začal chytat. Po chvíli jsem zjisitl, že je půda po uplynulých deštích o chlup víc promočená, než jsem myslel. Obě nohy současně se mi začaly rozjíždět směrem dolů k řece, až jsem neudržel balanc, spadl na prdel a i přes brždění rukama, nohama se sunul dál, až do vody :-) Ve vodě bylo v těch místech hezké blátíčko, takovéto, jak se do něja nohy zaboří a není pak vůbec jednoduché je vytáhnout :-) Ale nakonec se zadařilo se z vody nějak vyhrabat a pokoušet se tím svahem dostat zase nohoru. Ovšem ani poloha na kolenou a loktech nebyla dostatečná k překonání kluzkosti toho svahu. Nahoru jsem se tedy musel doslaova vyplazit. Terén u řeky vypadal, jako by ho rozrylo stádo prasat a já jsem vypadal jako to prase, komplet od bláta :-) Tímto tedy rybaření končím a vracím se zpět na chatu, mám to tak 5 km odsud. Cestou je naštěstí most, pod kterým je dobrý přístup k řece a do řeky (a není tam žádné bláto), takže tam dávám celkovou koupel. A když už tam jsem, tak ještě párkrát nahodím. Tloušti tady docela hezky berou :-) Už čistý tedy pokračuju domů a jsem rád, že jsem rád, trošku mě ta rybářská vycházka zmohla :)

