7. Odhalení studny (21.4.2023)
Tento víkend je pro mě na chatě docela krátký. V neděli potřebuju být brzo doma, takže pojedu hned ráno. No a páteční cesta je vždy trochu opruz, hlavně proto, že to mám přes Prahu přes celou Jižní spojku. Dnes je to ale extrém, kromě zacpané spojky jsou i nějaké kolony na D11. Takže to, co bez provozu trvá tak 1:20, je dneska skoro na tří hodiny. Takže z víkendu mi zbývá vlastně tak nějak jenom sobota.
Odhaluji studnu, abych zjistil, v jakém je stavu. No, horší to asi být nemůže, když si posvítím do roury, tak zjišťuju, že ani ne v metrové hloubce je prostě hlína. Z toho vodu asi už nikdy nedostanu :-) Taková malá vsuvka. V minulých kapitolách jsem zapomněl zmínit, že jsem se seznámil se sousedem z vedlejší chaty. Je to docela sympaťák, starší pán, jehož chata je ještě starší, než ta moje, nějak z třicátých let 20. století. Moje je prý někdy z roku 1947 nebo 48. No a s timhle sousedem jsem už párkrát popil (u něj v chatě nebo v hospodě) a pokecal. No a tenhle soused mi popisoval jak to tu s vodou momentálně je, když to shrnu, tak prý ideálně vrt do cca 70m hloubky. On sám má vrt 25 m a voda tam je, ale hodně špatná. Takže to, že u mé chaty byla kdysi voda v cca 5 metrech, je prý minulost a dávno to neplatí.
Jinak jsem si koupil někde v Albertu v akci "grilovací pánev". Myslím, že tam bylo, že je na indukci. Nicméně, když jsem jí dal na indukční plotýnku, kterou jsem zapnul na plný výkon, aby se pánvička pěkně nahřála, tak po cca 20 vteřinách to teflon poněkud vzdal :-) Těžko říct, zda za to mohla "kvalita" oné pánvičky nebo moje nezkušenost s indukcí :-)
Jinak podstatnou část soboty jsem strávil na rybách. Řeka furt docela valí, takže se nechytá úplně nejlíp. No a neberou, vůbec. Tak snad jindy :-)



